Bod zlomu?!

Disclaimer

Tento blog píšu, narozdíl od několika předešlých, rovnou tak, jak mě myšlenky napadají. Možná to tak taky bude vypadat, ale tento post píši především pro sebe.
Kvalita psaní teda nebude asi úplně topovka, zato jde o moje sýrové myšlenky.

Poslední dobou:

Poslední dobou mívám docela problém s tím, jak trávit svůj volný čas.
Navzdory blížící se maturitě, mám tolik volného času, že nevím co s ním.
Teoreticky taky vím, že bych mohl svou energii a čas věnovat výběru oboru, nebo něco tak podobně šlechetného, ale to je prostě… meh…

Myslím si, že v tom nejsem sám: když máme spoustu práce, sníme o tom, co vše bychom mohli dělat, nemít naše nudné povinnosti.

„Kdybych nemusel 6 hodin denně chodit do školy,…”
Jo… pravděpodobně bych bydlel ve vile a lítal helikoptérou…

Problém je, že když ten čas je, je strašně snadné prokrastinovat.
Jak jsem říkal, jsem aktivní člověk, proto moje prokrastinace nevypadá většinou tak, že bych ležel v posteli a scrolloval TikTok – in fact: TT mám smazaný.
Prokrastinuji aktivně… koukám na videa o vesmíru, prohlubuji svůj humor stand-up komediemi, třídím si fotky a soubory,...

I mean… často dělám úplně cokoliv jen proto, abych nemusel dělat věci, na kterých třeba záleží daleko více.
A už mě to pěkně sere!

Poslední týdny mě drásá nervy to, že cítím své schopnosti, ale jsem podělanej jich využít… Mám dokonce spoustu vědomostí o tom, jak začít – přečetl jsem knížky, viděl spoustu videí, párkrát jsem dokonce obepsal pár přátel ohledně jejich názorů na mé nové nápady…
Ale nikdy jsem své idei nevěřil natolik, abych u ní alespoň měsíc setrval a aktivně se jí věnoval.

To je můj problém – vždy skončím moc brzy, když nevídím výsledky.
A šílený je, že to dost dobře vím!

„Mám se dobře, ale měl bych se mít lépe“

Vlastně bych si někdy sám nafackoval, když mám tendenci mít špatné nálady;
mám skvělý “bezstarostný” život

Jsem zdravý, vcelku pěkný, chytrý a v pár stránkách nadaný kluk. (no-ego)
Mám zdravou rodinu, která je mi oporou a vím, že tu pro mě vždy budou. 
Miluji svoji rodinku.
Mám i super kamarády, kterých si nesmírně vážím a s kterými zažívám okamžiky, na které chci vzpomínat do konce života.

Je to spousta „běžných“ věcí, které ale mnoho dalších lidí bohužel nemají…

Jsem ale stále nespokojený

* myslím, že umělecké nadání potvrzeno.

Jak se mít lépe?

To je samozřejmě otázka, kterou si jednou za čas položí snad každý.
Odpověď je ale ne vždy příjemná – upřímnost sama k sobě někdy bolí.
Třeba já jsem došel k závěru, že by to u mě měla být práce; 

Práce, která mě baví a naplňuje.
Je to zároveň můj největší stresor a tak se ocitám ve spirále, kdy něco, co by mi přineslo největší radost do života, je zároveň to, co mi dělá starosti.

Neúspěch a nejistota mi dělají starosti.
Je to tak jednoduché takhle napsat, je těžké to správně rozpoznat v běžných situacích.

Baví mě psát blog, baví mě vytvářet videa, baví mě vymýšlet budoucí projekty.
Bojím se neúspěchu.

Nebaví mě prodírat se svými slovy s myšlenkami, že je nikdo nebude číst.
Nebaví mě přemýšlet nad tím, že ani toto možná nebude ta správná cesta.

A tak se běžně stává, že myšlenky, které si v době mé největší činnosti (většinou večer před spánkem) pracně naosnuji, mi ráno připadají jako nesmyslné a nereálné… a pak zase čekám než mě napadne něco jiného.

Několikrát mi bylo řečeno jak mám silnou vůli.
Problém je, že měním to, v čem zůstat konzistentní.

Přesně z tohoto blogu plného uvědomění chci začít svou další vizi, kterou chci naplňovat za všech okolností !

Už od dětství jsem i v rámci své vágní představy o dospělém životě tvrdil, že
chci pomáhat lidem.
Během let jsem několikrát změnil způsoby, jak bych to asi chtěl dělat.

Mám pocit, že mohu nabídnout své smýšlení o životě, své vědomosti, své dovednosti a chuť spojovat lidi v rámci komunity!

Nevím přesně, kterým směrem mě vítr zavane, ale vím, že je potřeba začít dřív, než přestane vítr foukat.

Tímto bych chtěl oznámit, že postupně tady na mém blogu, stejně jako na mých sociálních sítích začne vznikat kontent v rámci nového programu, určeného pro všechny, kteří mají zájem do svého života dostat více kontroly.

Za týden mi bude 19 let… vnímám to docela symbolicky jako pravý čas, kdy do této vize dát více energie, a to až do konce roku 2024 tak, aby byl program spíše více než méně hotový během sezóny našich novoročních předsevzetí!

Do té doby se na vás budu těšit.
Stay tuned 🖤.

*post zkopírován z mé primární stránky: j0hnyking.com
(zvažuji přechod z Wordpress do Ghost)